Kombinace tepelného čerpadla a podlahového vytápění

Podlahové vytápění by mohli někteří lidé považovat za zbytečný luxus; tím však vůbec není. Vytápěná podlaha je úsporný způsob, jak vyhřát dům od základů, a doma tak vykouzlit příjemné teplo tzv. od nohou – dětí, zvířat i dospělých. Podlahové vytápění navozuje uvolněnou atmosféru, a poděkujete si i v dlouhodobém horizontu úsporami na účtech za energii.

Princip podlahového vytápění

Vysvětleme si, v čem spočívají zmiňované úspory. 

Podlahové topení je nízkoteplotní systém s efektivním přenosem tepla – využívá princip sálání, kdy je teplo přenášeno přímo na objekty v místnosti a zdivo. Provozní teplota podlahového systému může proto být o jen o něco málo vyšší než ta, které chceme v místnosti dosáhnout. Tím se liší od klasických radiátorů.

Obvyklá povrchová teplota podlahy bývá někde mezi 22 °C a 25 °C. V obytné místnosti je normami povoleno maximálně 29 °C, v koupelně a neobývaných místnostech může dočasně mít až 35 °C.

Čím se liší podlahové topení od radiátorů?

U tradičních radiátorů a konvektorů se ohřívání prostoru děje teplým vzduchem, a proto zde musí být teplota vzduchu mnohem vyšší než cílová teplota místnosti. Teplota na povrchu radiátoru je běžně někde mezi 50 °C a 70 °C, a teplota vody na vstupu až 80 °C. Na tolik se musí systém ohřívat, a to je značný rozdíl ve vynaložené energii.

Úsporné kondenzační kotle stačí držet pod 60 °C. Zde vidíme, jak značná úspora nákladů za udržování takového stupně tepla nás čeká.

Radiátory ohřívají vzduch v místnosti rychle, a to může vést k vyššímu pocitu tepla. Podlahy a zdi se ohřejí pomaleji. Nevýhodou tedy je, že radiátory mají nízkou tepelnou setrvačnost – rychle se ochlazují, pokud není dodáváno teplo.

Podlahové vytápění poskytuje rovnoměrnější a příjemnější pocit tepla díky nižším povrchovým teplotám a hlavně pro lidské tělo vhodnějšímu vrstvení teplot, kdy není oproti radiátorovému vytápění nejteplejší prostor u hlavy a nechladnější oblast u nohou.

Proč uvažovat o podlahovém vytápění?

Podlahové vytápění má nízké náklady na údržbu a dlouhou životnost. Jaké jsou další benefity?

• Nevytváří tepelné mosty: Velká plocha podlahy ohřívá rovnoměrně celou místnost, stoupající teplo se nehromadí u stropu, ale ohřívá zdi i předměty v místnosti ideálním způsobem.
• Snadné temperování bytu: když doma právě nejste, je snadné udržet v něm jisté klima a nedovolit domu úplně vychladnout. Právě udržování stálé teploty vyjde i v dobře zateplených domech levněji, než je např. v případě chalupy vytápět celé od začátku.
• Úspora energie: Díky nižší teplotě topné vody (obvykle kolem 30–35 °C) je možné dosáhnout úspor až 30 % nákladů na vytápění ve srovnání s tradičními radiátory, které vyžadují teploty kolem 65–70 °C.
• Možnost zónového vytápění: Systém podlahového vytápění umožňuje zónové vytápění, což znamená, že můžete nastavit různé teploty pro různé místnosti podle jejich využití. To přispívá k dalším úsporám energie.
• Pohodlí: Teplo je distribuováno rovnoměrně po celé podlaze a vy si jen užíváte příjemný pocit tepla u nohou.
• Tepelná pohoda i v nižších teplotách: Díky velké topné ploše a nízké povrchové teplotě může podlahové vytápění udržovat příjemnou teplotu i při nižších nastaveních, což přispívá k celkové tepelně komfortní atmosféře v místnosti.
• Zdraví a kvalita vzduchu: Podlahové vytápění nevíří prach ani alergeny ve vzduchu, což je nanejvýš vhodné pro osoby trpící alergiemi nebo dýchacími potížemi. Nižší cirkulace vzduchu také přispívá k lepší kvalitě vzduchu v interiéru.
• Estetika: S vytápěním v podlaze můžete zapomenout na určitou nevzhlednost radiátorů. Podlahové topení je skryté pod podlahou, nevyžaduje instalaci viditelných radiátorů, což umožňuje volnější uspořádání nábytku a esteticky čistší vzhled interiéru.
• Bezpečnost pro děti a domácí zvířata: Podlahové vytápění je bezpečnější než tradiční radiátory, které mohou být horké na dotek a představují riziko popálení, zejména pro děti a domácí zvířata. Podlahy se ohřívají rovnoměrně a mají nižší teploty.

Na co si dát pozor

Podlahové topení je vhodné pro různé typy podlahových krytin, včetně dlažby, laminátu, vinylu, ale méně se hodí pro použití s dřevěnými podlahami. Ani silné koberce nejsou ideální pro přenos tepla z podlahy do místnosti.

Není příliš vhodné pro místnosti z velké části zastavěné nábytkem. 

Rozehřívá se pomaleji, ale ovládáním jej můžete zapnout na dálku v předstihu. Pokud potřebujete rychlé ohřívání některých místností, mohou místo toho dobře posloužit záložní infra panely, popř. doplňkové radiátory, které vzduch vytopí velmi rychle, kdykoli potřebujete.

Zdroje tepla k podlahovým systémům

Podlahové vytápění může být napájeno různými zdroji tepla, včetně kondenzačních kotlů, tepelných čerpadel, kotlů na biomasu nebo elektrických systémů.

Klasické podlahové vytápění používá teplou vodu, a proto je ideální jeho propojení s tepelným čerpadlem. Vhodné jsou k použití s ním i fotovoltaické systémy. Také kondenzační kotle jsou vhodné pro tyto nízkoteplotní systémy, protože pracují nejefektivněji při nižších teplotách.

Výhody kombinace podlahového vytápění a tepelného čerpadla

Podlahové vytápění pracující s uzavřeným okruhem teplé vody si přímo říká o spojení s ekologickým způsobem ohřevu vody. V kombinaci s tepelným čerpadlem představuje efektivní a komfortní způsob vytápění, který využívá synergii mezi těmito dvěma technologiemi.

Je třeba mít tepelné čerpadlo samořejmě správně seřízené. Instalační technici Viessmann jsou k tomu proškoleni, pokud si vyberete systém právě od této společnosti.

Jak nastavit tepelné čerpadlo

Pro optimální výkon by měl systém tepelného čerpadla pracovat s co nejnižšími výstupními teplotami. Takto je vhodné použití s nízkoteplotním vytápěním, jako je podlahové vytápění, které při těchto nižších výstupních teplotách efektivně funguje. Jistou možností jsou také velké radiátory, které pracují podobně se sálavou složkou přenosu tepla jako podlahové vytápění.

Účinnost tepelných čerpadel je silně ovlivněna teplotním rozdílem mezi zdrojem tepla (např. vzduch, země, podzemní voda) a systémem tepelného výkonu. Čím menší je tento rozdíl, tím méně elektřiny je potřeba k ohřevu vody na požadovanou teplotu.

Optimální výstupní teplota: Pro maximální efektivitu by měly být nastaveny co nejnižší výstupní teploty topné vody (ideálně nižší než 50 °C). Podlahové vytápění může dosahovat výstupních teplot kolem 35 °C a vratných teplot 28 °C bez nutnosti dalších úprav.

Příklad 1: Teplota vzduchu -5 °C – TČ vzduch-voda

• Teplotní rozdíl: Pokud je venkovní teplota -5 °C a systém vytápění (např. podlahové topení) vyžaduje výstupní teplotu 35 °C, teplotní rozdíl, který musí tepelné čerpadlo překonat, je 40 K (35 °C – (-5 °C)).
• Účinnost: Tento větší teplotní rozdíl znamená, že tepelné čerpadlo musí pracovat intenzivněji a spotřebovává více elektrické energie k dosažení požadované teploty. Tím se snižuje jeho účinnost (COP), což znamená vyšší provozní náklady.
• Doporučení: V takovém případě je výhodné mít systém navržený tak, aby pracoval s nižšími výstupními teplotami (ideálně pod 50 °C), což by snížilo teplotní rozdíl a tím i spotřebu energie.

Příklad 2: Teplota podzemní vody 10 °C – TČ voda-voda

• Teplotní rozdíl: Pokud je teplota podzemní vody 10 °C a systém vytápění opět vyžaduje výstupní teplotu 35 °C, teplotní rozdíl je pouze 25 K (35 °C – 10 °C).
• Účinnost: V tomto případě je menší teplotní rozdíl, což znamená, že tepelné čerpadlo bude pracovat efektivněji. Spotřebovává méně elektřiny na zvýšení teploty vody na požadovanou úroveň, což zvyšuje jeho účinnost a snižuje provozní náklady.
• Doporučení: Tento scénář je ideální pro použití tepelných čerpadel s nízkoteplotním vytápěním

Pro optimální kombinaci tepelného čerpadla a podlahového topení je vhodné si nechat vypracovat projekt. Přehled odborných partnerů ve vašem okolí pro topné systémy Viessmann najdete zde.